Něco málo o jelenech

Jelen lesní byl rozšířený v Evropě, Asii, severní Africe a v Severní Americe, chyběl pouze v Jižní Americe a v Austrálii. U nás se vyskytují dva poddruhy, a to jelen lesní středoevropský (Cervus elaphus hippelaphus) a jelen lesní karpatský (Cervus elaphus montanus). Dospělí jedinci se zřetelně odlišují velikostí, barvou srsti, tvarem i hmotností paroží. Na většině míst je populace natolik zkřížená, že zařazení do některého poddruhu je značna složité. Čistá forma jelena lesního karpatského se ve volné přírodě vyskytuje na východním Slovensku a patří k největším a trofejně nejhodnotnějším. Dále na východ žije na Podkarpatské Rusi a v Rumunsku. Je to největší evropská rasa jelena. Jeleni karpatské rasy jsou větší než jeleni středoevropské rasy, je uváděna skoro dvojnásobná hmotnost až 250 kg - 300 kg, z čehož parohy tvoří 12 - 13 kg. Lodyhy paroží jsou delší, tříletí šestnácteráci nejsou žádnou abnormalitou. Dospělý jelen lesní karpatský dosahuje v pleci (kohoutku) výšky až 150 cm. Lícní část lebky je silně protáhlá, čtvrtá větev paroží bývá vidlicově rozdělená, hříva málo, anebo vůbec vyvinutá. V létě jsou načervenalí, v zimě přebarvují do šeda, na hrudi a na plecích jsou načernalí a běhy jsou černé.
Po většinu roku žijí odděleně tlupy jelenů a tlupy laní s kolouchy a mladou zvěří obojího pohlaví. Tlupy laní vodí starší zkušená laň, která má u sebe svého letošního koloucha a někdy i loňského jelínka či laňku.Ostatní laně tlupy se dobrovolně podřizují jejímu vedení.
Aktivitu zvířat určuje hlavně počasí a roční období. Za dne lehává jelení zvěř v lesních houštinách, kde odpočívá, přežvykuje a spí. Na pastvu vychází až za šera a pak brzy ráno. Živí se travinami a bylinami, pupeny, výhonky, listy a jehlicemi keřů mladých lesních stromků. Na podzim sbírají  jeleni semena dřevin, zvláště žaludy, bukvice, kaštany. Za nocí vychází jelení zvěř do polí a spásá různé polní kultury.

Paroží slouží jelenům k uplatnění v sociální hierarchii tlup, obhajobě teritoria v době říje a také k obraně proti vlkům, což mělo v nenarušených přírodních podmínkách nepochybně svůj význam. Je zde patrna i jistá synchronizace: jeleni nosí paroží i v zimě, kdy bývali nejvíce ohrožování smečkami vlků. V době shazování se už vlčí smečky rozpadají a rodičovské vlčí páry se uchylují na svá teritoria. V době, kdy jelenům roste mladé paroží, loví vlci jen drobnou jarní potravu. Mezitím jeleni své paroží obnoví.

V červnu, to je po 231-238 dnech březosti, se laním narodí po jednom kolouchovi. Dvojčata jsou vzácnou výjimkou. Laň se v té době dočasně oddělí od tlupy. Ihned po porodu laň koloucha olizuje a má přitom široce otevřené slzníky. Tím si koloucha označí výměškem těchto žláz. Kolouch si stejným způsobem označí vůni výměškem vemínko matky. Vzájemným pachovým označením koloucha a laně je zajištěno velice důležité životní pouto mezi mládětem a matkou.

Místo říje určuje tlupa laní, která pečuje o kolouchy a musí se proto zdržovat na místech úživných a vůbec se věnovat svým mateřským povinnostem. V oborách, kde se zvěř pravidleně přikrmuje, se tlupy laní zdržují poblíž krmelců a tam pak také probíhá říje.
   Okolo 10. září se začnou hlavní jeleni večer a v noci ozývat silným troubením. Ovládnou tlupy laní a dbají zvláště na to, aby se k laním nemohli přiblížit mladí jeleni, kterým se po myslivecku říka boční jeleni, krejčíci, někdy také ministranti. Ti se opatrně zdržují v blízkosti říjiště, do samé blízkosti bojovného hlavního jelena se však neodvažují. Situace se pronikavě změní, když se na říjišti objeví jiný silný jelen, který se odváží postavit proti vládci tlupy jako jeho sok. Nedokáže-li ho hlavní jelen odehnat troubením ani útokem, dochází záhy k souboji, který je nelítostný a jeho výsledek nebývá předem jistý. Rozhoduje pouze bojovnost a hrubá síla. Příroda dbá, aby se otci budoucího potomstva stali pouze nejsilnější jeleni.

Říje na Dílech

krmení Nikouše

Kontakt

Obora Díly "U Šumaváčka" Ing. Miloslav Konopík
Radka Svitáková
Díly 160
344 01 Domažlice
+420 602 109 056
+420 602 278 568
konopik@lst.cz
rk.dily@centrum.cz